Ze Smědavy na Paličník
- 12 km vzdálenost
- ↑ 148 m převýšení
Výlet na Paličník znám jenom jako hrozivý výšlap po žluté z Bílého potoka. Pro kočárek tedy absolutní nesmysl. Dost mě tedy překvapilo, že se tam dá dostat ze Smědavy a celá cesta je v podstatě rovinka. Stačilo o tom už tedy jenom přesvědčit manželku (od toho je výškový profil na mapách.cz) a mohlo se vyrážet. Na Smědavě je docela velké parkoviště přímo naproti restauraci. Parkoviště je placené a když bude plné, tak je to problém. V okolí už moc možností není. Je tedy lepší si přivstat. Na začátku listopadu bylo parkoviště poloprázdné i kolem půl 11, když jsme dorazili. Z parkoviště vede cesta po zelené turistické značce. Je tedy potřeba na rozcestí za mostem odbočit doleva. Většina lidí ale jde na osadu Jizerka, takže pokračují rovně. Až k rozcestníku Černá Smědá u vodní plochy Koleníkova bouda je povrch asfalt, že by se na něm dalo bruslit. To je ale přesně to, co nepotřebujeme. Naše mimčo potřebuje trošku drncání, takže z kočárku se ozývá mírná nespokojenost. Pokračujeme stále po zelené až k přístřešku Předěl asi 2 kilometry. Povrch už se rychle změní na příjemnou šotolinu, takže spokojenost na všech frontách. Na Předělu odbočujeme na modrou a cesta začne být trochu víc do kopce, ale jako žádné drama :) Cestou jsou super výhledy a hlavně se doporučuji občas otočit. Za zády jsou obzvlášť super výhledy na Krkonoše a zpátky se půjde jinudy, takže už je neuvidíte. Postupně se dokodrcáme na rozcestí pod Klínovým vrchem a směle pokračujeme po žluté dál až na Paličník. Z mapy to vypadalo, že to už nebude s kočárkem sjízdné. Překvapivě je to ale naprostá pohoda. K samotnému Paličníku se už s kočárkem moc dostat nedá, takže ho parkujeme u rozcestníku a vystřídáme se na vyhlídce. Výhled je spektakulární! Jenom... by bylo asi lepší tu být třeba o 14 dní dřív. Všechno už opadalo a působí to trochu smutně. Pořád je to paráda, ale člověk tuší, že to mohlo být mnohem lepší. Takže doporučuju si výlet časovat na půlku října. Vracíme se zpátky pod Klínový vrch a dále po modré směrem na Písčiny. Na rozcestí Na Písčinách se napojíme na červenou a míříme zpátky k Předělu. Na červené zase začíná báječný asfalt a tím i naše mírné neštěstí. Abychom to měli jako okruh, tak od Předělu nejdeme zpět po zelené, ale volíme Smrkovou cestu, až se napojíme zase na úplně původní zelenou a už stačí dojít k parkovišti. V restauraci na Smědavě se dala využít bezobslužná zahrádka, takže ještě limča a polívka a hurá domů. Celkově vzato to byla velká nenáročná paráda :)