Harrachov - kolečko přes Mumlavu a Ptačinec
- 8 km vzdálenost
- ↑ 265 m převýšení
Výlet do Harrachova začal trochu nezvykle. Na konci října bylo nádherné slunečné počasí, ale předpověď hlásila v Harrachově odpoledne sněhové přeháňky. U nás byla teplota kolem 15°C, takže moje nadšení, že vyrazíme za prvním sněhem trochu brzdila skepse mojí ženy. Nedůvěru jsem začal projevovat i já, když jsme dorazili na parkoviště a pořád byl krásný slunečný den. Výběr parkování je v případě Harrachova v podstatě jasná volba. Viz níže. Před samotným výletem bylo ještě potřeba nakrmit zvěř, protože cestou asi moc příležitostí nebude. A skutečně, během kojení se povážlivě zatáhlo a se začátkem výletu se spustilo lehké mrholení. Vida vida... Od parkoviště je to necelý kilometr ke slavnému vodopádu. S kočárkem se dá dojít přímo k němu, ale posledních 30 metrů budete dost skákat po kořenech a kamení. Výhled na vodopád za to ale stojí. A taky si můžete udělat originální fotku, kterou ještě nikdo nemá. Nad vodopádem je Mumlavská bouda a Srub U Lišáka. Dali jsme si u Lišáka venku horkou čokoládu. Uvnitř to vypadalo superútulně, ale s kočárem bychom se tam asi nevešli. Dopít a jdeme! Cesta k rozcestníku Lubošská Bystřina je asi 2 km dlouhá a celou dobu mírně do kopce (100m převýšení). Ani to není znát, protože děláme pauzy, abych mohl fotit řeku. Výlet bych moc nedoporučil v létě. Aby byl zážitek úplný, tak je potřeba, aby to teklo, takže musí být hodně vody. Deštivý podzim nebo jaro jsou tedy ideální. V zimě, když řeka zamrzne, to má taky svoje kouzlo. Postupem cesty se mrholení mění v drobné sněžení, až u Lubošské bystřiny regulérně sněží. A to dost! Aha?! Kdo to řikal? Kdo to říkal?! No nic, na rozcestníku opouštíme modrou značku a odbočujeme přes mostek doprava. Přichází první větší kopec. Naštěstí však poslední. Stoupání je cca 300 metrů dlouhé, tak se to dá vydržet a pak už zase pohoda po rovině. Zatím napadly asi 2 centimetry sněhu (a u muzea 4...), ale drží se pěkně. Nemáme se sněhem a kočárkem žádnou zkušenost, ale není to vůbec znát, takže paráda. Teď už stačí jenom sestoupat k hotelu Pytloun na Rýžoviště a vrátit se k autu. Poslední metry kolem hotelu jsou dost prudce z kopce a klouže to, takže opatrně. Mně to ale klouže všude, takže nejsem dobrá reference. Poslední kilometr vede po silnici bez chodníku, ale není téměř vůbec provoz a je to v obci, takže případná auta stejně jedou pomalu a ničemu to nevadí. Výlet jako korálek!