Albeřice a Lysečiny
- 10 km vzdálenost
- ↑ 324 m převýšení
Sedmnáctý listopad se nejlépe slaví korzem po hranicích :) Tak jsme tedy vyrazili. Předpověď počasí slibovala sníh, takže minimálně z mojí strany bylo velké těšení. Výlet jsme začali na parkovišti v Horních Albeřicích. Cesta autem tam vede jen z Maršova. Od rozcestí v Dolních Lysečinách dávejte dobrý pozor, protože to nekonečné stoupání, co teď jedete autem, půjdete nakonec pěšky. V Albeřicích je přímo parkoviště, ale ještě se dá zaparkovat kousek vedle kolem knihobudky. Tam je ještě tak asi 15 míst. Samotné Horní Albeřice jsou cca 750 metrů nad mořem a nejvyšší bod výletu, Lysečinská bouda, je 960 m n. m. Přesto, že to není úplně málo, tak zrovna dvakrát moc nesněžilo. Tak hurá do kopce. Po cca 3 kilometrech jsme dorazili k Lysečinské Boudě. Na internetu má dost pochybné recenze, ale nemůžu potvrdit, protože měli zavřeno. Listopad všeobecně není zrovna sezóna, takže to není velké překvapení. Vracíme se pár kroků zpátky a pokračujeme po modré značce. Teď přichází super sešup dolů po cestě, která připomíná spíš násep u kolejí. Samé šutry. Nicméně trvá to jen cca 300 metrů. Určitě bych nedoporučil jít v opačném směru, protože tlačit ten kočár do kopce a ještě přes ty kameny... Brr... Za dalších 300 metrů je po pravé straně kaplička Narození Páně. Vede k ní pár kamenných schodů, které pekelně klouzaly. Dál po modré dojdeme pěknou cestou kolem přezimovací obory až do Dolních Lysečin k výše zmíněnému rozcestníku. Tady je potřeba se zase napojit na hlavní silnici do Horních Albeřic a už zbývá nastoupat asi 100 výškových metrů zpátky k autu. Cestou jsou na pohled docela pěkné chaloupky a na jednom místě nám dělaly společnost i fajnové kravičky. Po návratu k autu jsme se rozhodli, že zkusíme ještě místní restauraci. Vápenku. K našemu překvapení měla otevřeno i ve sváteční den pozdě odpoledne. Nebudu lhát, interiér je naprostý bizár. Na jedné straně dobové obrazy Krkonoš, na druhé akvária plná rybiček. Nad barem diskokoule... Hospodu ale dělá obsluha a ta byla neskutečně milá. Hospodu taky dělá jídlo a to bylo neskutečně dobré! A ceny? Úplně normální, to už člověk v Krkonoších zase nepotká každý den. Takže i když jsem si neužil moc sněhu a ztratil jsem nákrčník (netuším jak), tak závěrečná tečka dala výletu zase pozitivní parametry.