
Tichá dolina
- 12 km vzdálenost
- ↑ 132 m převýšení
- ~3:30 hod odhadovaný čas
- Tam a zpět typ trasy
- Sjízdné s terénním kočárkem
Náš poslední Tatranský výlet nás zavedl mimo hlavní turistický proud. Od Smokovce je to už poměrně z ruky, takže jedeme autem. Přímo v Podbanském je velké parkoviště - odhadnu tak pro cca 150 - 200 aut, které je zdarma. Je to snad jediné bezplatné parkoviště v Tatrách. Je sobota a místo jsme tu našli i v 11 hodin dopoledne, ale přikláním se k tomu, že máme spíš víc štěstí než rozumu. Z parkoviště se vydáváme na hlavní silnici a z ní potom na žlutou turistickou značku k rozcestníku Podbanské. Hezky se tu kouká na řeku Belou a na most přes ní, který jde v pohodě přejít s kočárkem... Mohli jsme tedy přesněj jít přímo z parkoviště a ušetřit se těch perpetií po hlavní. No nevadí. Pokračujeme dál po žluté po hezké cestě skoro sami a kocháme se prvními výhledy na Kriváň. Cestou slyšíme jak říčka teče asi 50 metrů od nás, ale přes bujnou vegetaci k ní nejde jít blíž. Občas se ale najdou prošlapaná místa a tak neodolám a jdu se podívat, jestli stojí za to. Jakoby jo... dost :) Postupně dojdeme až k rozcestníku Horáreň Tichá, kde je i turistický přístřešek a cesta se rozděluje. Doprava vede zelená trasa Koprovou dolinou. Celou dobu nabízí výhledy na Kriváň a hlavní atrakce je Kmeťov vodopád. Podle fotek vypadá fantasticky, ale taky tímhle směrem míří víc lidí a je to taky víc do kopce. My tedy budeme pokračovat Tichou dolinou dál po žluté. Jediná škoda, že v Tichém potoku je výrazně méně vody, takže tolik nezurčí, ale i tak je to tu moc fajn. Za celý výlet potkáme asi 10 lidí a žádného medvěda. Za mě tedy top. Cesta je parádní asfaltka po celou dobu, takže ani tedy není co vytknout. Celou dobu kolem nás létá spousta motýlů a všude okolo to šumí cvrkotem cvrčků. Mně se navíc povede ulovit fotku Jasoňe červenookého. Motýlům rozumím asi jako koza petrželi, ale tohle je hodně velká vzácnost :) Potupně dojdeme až k přístřeší vedle na mapě značeného brodu. Je to asi 6 kilometrů od parkoviště. Brod tedy není poznat, je tak málo vody, že suchou nohou lze po kamenech přeskákat potok úplně kdekoliv. Cesta by mohla pokračovat ještě klidně dalších 6 km, ale nám to tady asi stačí. V přístřešku si dáme svačinu a vydáváme se na cestu zpátky. Pár metrů před rozcestníkem Horáreň Tichá se dá odbočit směrem k řece a dojít k soutoku potoků, kde vzniká řeka Belá. Maximálně doporučuju. Cesta není vůbec vhodná pro kočárek, ale jestli máte nosítko tak neváhejte. Je to krásná cesta, která zase nabízí peckové výhledy na Kriváň a potom fantastické pohledy na divnou řeku. Hlavně nezůstávejte u nástupního místa na řeku a dojděte ještě těch asi 100 metrů přímo k soutoku. Voda tu má nepopsatelně nádhernou barvu a naprosto skvělou teplotu na koupání. Cca 5°C! :) Zpátky k autu už to potom je skoro stejně cestou. Jenom přejdeme ten mostek přes Belou a vyjdeme přímo na parkovišti. Docela nám vyhládlo, tak se ještě stavíme na pozdní oběd v Kolibě Permoník. Dáme si luxusní (a cenově docela přijatelné) pirohy s brynzou a špekem a pak už uháníme směrem domů.
