Svatošské skály z Lokte
- 14 km vzdálenost
- ↑ 216 m převýšení
Dneska začneme v Lokti. Trefili jsme den nějakých městských slavností, takže parkovací plochy jsou všude plné :) Povedlo se nám najít plácek zadarmo u bývalé vlakové zastávky Loket předměstí. Otáčí se tu autobus a nevím, jestli by mu ta parkující auta nevadila, ale podle řádu tu nic o víkendu nestaví, takže pohoda. Vydáváme se tedy kolem Dolního jezu a Továrního mostu na žlutou trasu a začínáme mírně stoupat. Po asi 800 metrech spolu se žlutou odbočujeme doprava a už začínáme hodně stoupat. Za chvíli opouštíme zástavbu a už hodně hodně stoupáme :) S manželkou si střídáme kočárek do kopce a asi za 600 metrů cesty lesem přijde malé rozcestí. Buď budeme úplně nejvíc stoupat asi kilometr po žluté značce nebo budeme trochu méně stoupat 2 kilometry po cyklotrase 2021. Žlutá pěší turistická tady nevypadá pro kočárek úplně vhodně a o víkendu trochu pršelo, tak to nechceme moc riskovat. Volíme tedy cyklotrasu. Cesta je pohodová asfaltka, takže se jde pěkně. Všude kolem cesty tu kvete lupina. Docela hezky se na to kouká :) Nejdřív dorazíme k zaniklé hájovně, kde se cesta trochu srovná, takže přijde malá chvíle odpočinku a pak už zase hurá do kopce. Dost se zatahuje a podle radaru máme asi 10 minut, než nás to spláchne. Já ještě cestou fotím místní výhled a svižně dupeme k naší záchraně. Podle mapy má být na rozcestí Na Kozích hřbetech přístřešek, takže doufáme, že se tam schováme. Přístřešky jsou tu dokonce dva a musím konstatovat, že lepší jsem snad neviděl. Jeden schovává pod střechou 3 velké stoly. Jsou tu napichováky na opékání i věšák na bundu. Mezi tímhle doslova altánem a druhým menším přístřeškem je udělané i pěkné posezení s velkým ohništěm. Wow prostě! Pršet začalo asi 30 sekund potom, co jsme si sedli, takže velká parádička. Taky jsme zatím cestou nepotkali jediného člověka, takže zase velká parádička :) Po pauze pokračujeme po cyklostezce směrem na Svatošky. Teď už to bude zase pro změnu jenom z kopce. Cesta je taky ještě docela solidní asfalt, i když místy už má nejlepší léta za sebou. Zhruba od poloviny klesání se k nám připojí i malý potůček, který nám dělá doprovod až k Ohři. I když má tak půl metru v průměru, tak docela teče a je radost se na něj koukat. U Ohře se nejdřív dáme doprava, chceme se podívat na svatební průvod, jak se někdy Svatošským skálám říká. Lávka je kvůli špatnému stavu zavřená. Tak ji snad brzy opraví. A taky si tu chceme dát něco k jídlu. Ceny tu jsou, řekněme... využívající lokalitu a absenci konkurence :) Větší škoda je, že neberou karty. Díky vodáckým výletům po Ohři už jsem ale poučen, takže hotovost máme. Jídlo ale chutná a vyšlo nám to tady na další solidní slejvák. Máme pro jednou taky kliku :) Teď už nás čeká cesta zpět do Lokte. Vracíme se kousek proti proudu řeky k místnímu Dětskému ráji. Je tu taky fajn občerstvení, vidím trampolínu a je tu hodně koní. Podle webu tu chovají indiánské plemeno Appaloosa a pořádají tu projížďky. My přejdeme přes lávku na druhý břeh a čeká nás posledních cca 6 km. Procházka už je dál vlastně úplně po rovině a řeka nám dělá společnost celou dobu. I přes deště posledních dní je strašně málo vody, takže projíždějící vodáky docela lituju. Cestou se ještě zastavíme u pramene Horčička. Podle cedule je to Mg-Na-Ca-sulfát. Podle chuti je to naprosto přesný popis. Ochutnávku doporučuji tedy jen dle vlastního uvážení. Nám už zbývá dojít jenom zpátky do města a pak dojet domů. Lidí jsme dneska potkali naprosté minimum, ale asi bych to přisoudil proměnlivému počasí. U Svatošek bývá v létě dost nátřask. První část ale asi moc známá není a já ji můžu jedině doporučit.