Pašerácká lávka
- 5 km vzdálenost
- ↑ 107 m převýšení
Začátek roku se nám, myslím, povedlo odstartovat fenomenálně. Všude spousta sněhu, a to nám dalo fantastickou příležitost vyzkoušet lyže na kočárek. Máme obyčejnou variantu, která se přidělává na kolečka. Viděl jsem podobné na Alze asi za 1600. Koupil jsem na Aliexpress asi za 200 + 400 Kč za dopravu. Dnešním cílem bude Pašerácká lávka na řece Orlici. Je to už tak nějak v horách a neměli bychom se udřít. Místo známe z jara i podzimu a je to tam hezké v podstatě vždycky. Takže doporučuji kdykoliv. Okruh je navíc poměrně krátký, takže se nedá očekávat žádná velká dřina. Parkujeme úplně v severním cípu Klášterce nad Orlicí. Je to oficiální parkoviště, které je zdarma. Trochu jsem se bál, v jakém bude stavu, protože celou cestu sněží. Naštěstí bylo vlastně dost upravené. Na parkovišti stála asi dvě auta, takže jsme se bez problémů vešli. Aut se sem vejde odhadem 20. Nandáme lyže a vyrážíme. Nandat lyže není nic složitého, stačí jenom... nebýt mnou :) Ideální je lyže nasazovat ještě před tím, než si nacvaknete korbičku, aby byl kočár na manipulaci co nejlehčí. Pokud už jste nacvakli korbičku, tak nacvakněte lyže alespoň před tím, než do kočárku dáte dítě. Pokud už jste do korbičky dali dítě, tak se styďte! Cesta nejdřív vede k rekreačnímu středisku Orlice - to je takový jakýsi tábor. K němu je ještě dost prošlapaná a jde všechno v pohodě. Dál už to je výrazně horší. Kvalitu cesty nám ale kompenzuje zasněžená a částečně zamrzlá Orlice. To je vyloženě radost pohledět. Neprošlapaný měkký sníh dělá svoje. Ukazuje se, že lyže nejsou všespásné a musí nastoupit síla. Lyže jsou totiž jen na přední kolečka a protože zadní jsou širší, tak dělají v nevyšlapaném sněhu docela slušnou brzdu. Pomáhá si kočárek přizvedávat, ale to se taky nedá vydržet dlouho. Pokud je cesta zrovna docela prošlápnutá, tak to ale jede náramně. Bez lyží by to byla strašná bída. Cesta je proti proudu, takže je stále mírně do kopce. Skutečně ale jenom velmi mírně. V tomhle počasí taky potkáváme naprosté minimum lidí, takže další plus. Za necelé 3 km od auta dorazíme k Pašerácké lávce. Nahoru k ní vede pár schodů, takže o bezbariérovosti se nedá mluvit a hlavně druhý břeh je pro kočárky úplně marný. Je z ní ale super výhled na řeku. My se s řekou ale pro dnešek loučíme a pokračujeme k rozcestníku, kde naši cestu kříží červená turistická trasa. Cesta doprava vede k Orlické chatě u Rampušáka. Od jara do podzimu bývá otevřeno a je tam fajn prostředí na pivko nebo klobásu. Cesta je tam dost kamenitá, ale je to asi 500 m, tak se to dá zvládnout. My ale odbočujeme doleva a začíná cesta do kopce. 400 metrů stoupání nabere 55 výškových metrů, kde je ještě potřeba protlačit ten kočár hlubokým sněhem. Není čas na hrdinství, tak se ochotně v tlačení střídám s manželkou. Po zdolání kopce ale bohužel zdaleka nepřichází odpočinková část. Nahoře fičí a sněží mnohem víc a cesta je zapadaná spoustou nového prašanu. Další kilometr se tedy nese v dalším ochotném střídání s manželkou :) Celé mrzení však není delší než kilometr, tak to jde přežít. Potom už začne cesta klesat a gravitace solidně pomáhá i proti vrstvě sněhu. Taky se snažíme jít v kolejích od auta, které vyjel některý z místních chalupářů. Jde to lépe, ale značně to klouže. To už se ale objevujeme nad táborem a zbývá nám posledních pár kroků zpátky k autu. První letošní výlet jsme si nemohli vybrat lépe. Přírodní scenérie byla fantastická. Zážitek to byl krátký, ale intenzivní.