Deštné v Orlických Horách
- 15 km vzdálenost
- ↑ 380 m převýšení
- ~4:45 hod odhadovaný čas
- Okruh typ trasy
- Sjízdné s terénním kočárkem
Začátek prázdnin je za námi a tak je na čase zase někam vyrazit. Nechce se nám jezdit nikam daleko a tak padla volba na Deštnou v Orlických horách. Jezdíme sem docela často na lyže, ale že bychom měli nějak prochozené okolí, se rozhodně říct nedá. A to je škoda! Parkujeme v centru přímo naproti kostelu před národním domem. Je tu dost volno, což bych v neděli dopoledne vůbec nečekal, ale dobře pro nás. Co jsem tak koukal, tak je tu dost parkování i v okolí, takže by to nemusel být problém skoro nikdy. V rámci výletu se dá parkovat docela na pohodu i u sjezdovek, protože v podstatě půjdeme okolo. Vyrážíme po žluté značce a máme tedy říčku Bělou po pravé ruce. Míjíme domek se zvonkohrou a nějakým obchůdkem. Vypadá to moc hezky, ale čekat půl hodiny na zvonění se nám tedy nechce. Škoda, snad příště. Postupně projdeme Deštnou až dojdeme k restauraci Alba, kde je stánek se zmrzlinou. To se v červenci velmi hodí, takže rychlá pauza a hurá zpátky na cestu. Pokračujeme po žluté chvíli po hlavní silnici. Naštěstí je to jenom pár set metrů a naše cesta míří mírně doleva směrem k Šerlišskému mlýnu. Po chvíli nás opouští žlutá značka a jdeme po zelené, pak i ta končí a už jdeme po neznačené asfaltce. Je to ale pořád rovně, takže se nejde splést. Povrch je docela pohodový asfalt, ale už to začíná být trochu do kopce, takže v restauraci si dáváme pauzu na polévku a pivko. Pozor - neberou tu karty. Zatím máme našlapáno asi 5 km, takže jsme tak ve třetině výletu. Cesta nás dál vede po modré a už stoupá (byť se to z fotky nezdá) docela fest. Naštěstí je cesta sympaticky lemována lesními jahodami a borůvkami, takže člověk může dělat přestávky a necítit se trapně :) Na rozcestí "Údolí Bělé" odbočujeme doleva a vracíme se na zelenou trasu. Tady začínají pěkné výhledy a jahod i borůvek je tu už doslova spousta. Hlavně tedy borůvek. Za rozcestím Pod Sedloňovým vrchem taky končí dnešní stoupání, tak si budeme užívat cestu rovně víceméně po vrstevnici. Okolo je moc hezký les a cesta je taky pěkná, takže se dítko v kočárku docela veselí. Les po pravé straně za chvíli skončí a nabídnou se luxusní výhledy na obec a do okolí. Fanoušci vojenské historie si tady taky můžou užít to, že cesta vede skrz opevňovací linii, takže není 100 metrů, abychom neminuli nějaký řopík. Cesta se nyní začíná mírně svažovat z kopce a na rozloučenou na nás ještě vykoukne vzdálená rozhledna na nejvyšším vrcholu Orlických hor - Velká Deštná. Kousek před rozcestím Nad národním domem odbočujeme doprava po asfaltové cestě. Je to sice dál, ale netušíme, jak by vypadala cesta, kdybychom pokračovali po zelené. Tohle sice docela drncá, protože cesta pamatuje nejspíš stavbu těch řopíků, ale pořád je to v rámci snesitelnosti. Navíc je to z kopce už docela hodně, takže to jde rychle a utrpení netrvá dlouho. Na normální cestu se napojíme cca 500 metrů od auta. My si to ještě trochu protáhneme, protože za pizzerií Golem je takový kiosek "Sladká tečka" a my chceme další zmrzlinu. Je teplo a potřebujeme cukr :) Pak už ale rychle do auta a domů. Jako za sebe musím říct, že procházka byla vlastně moc pěkná.